|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Dlouhodobé změny srážek v Evropě v různých zdrojích dat
Vít, Václav ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Crhová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza dlouhodobých změn srážek v Evropě v období 1961 - 2011. Důraz je kladen na určení rozdílů ve srážkových trendech mezi zvolenými zdroji dat a na analýzu prostorového rozložení ročních a sezonních změn srážek v Evropě včetně diskuze možných příčin rozdílů těchto změn v jednotlivých oblastech. Dalším cílem je znázornit, popsat a také odůvodnit rozdíly trendů mezi různými datovými zdroji: databází staničních dat ECA&D, datovými soubory v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a CRU TS a dvěma reanalýzami JRA-55 a NCEP/NCAR. V závislosti na množství a kvalitě dostupných dat pro porovnání souborů byly v dlouhodobém vývoji popisovány výhradně změny celkových srážkových úhrnů v absolutních a méně také v relativních hodnotách. V rešeršní části je uvedena odborná literatura, která se zabývá změnou srážkových charakteristik ve světě a v Evropě. Následuje popis vhodnosti všech druhů zdrojů dat pro určování trendů srážkových úhrnů. Odborné články většinou popisují dlouhodobé změny na základě jednoho zdroje dat, nikoli v rámci jednotlivých druhů datových souborů. Často jsou zároveň předmětem studií menší oblasti na úrovni jednotlivých zemí, nebo naopak větší na celosvětové úrovni. Výsledky této práce mohou přinést nové znalosti o rozdílech mezi databázemi a jejich...
|
|
|
Trendy teploty v Evropě určené z různých datových zdrojů
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou dlouhodobých teplotních změn v Evropě v období 1957-2002 s důrazem na zhodnocení rozdílů v hodnotách trendů teploty mezi vybranými datovými zdroji. Jedním z cílů práce je analyzovat prostorové rozložení oteplování v Evropě v jednotlivých ročních obdobích a pokusit se diskutovat příčiny různého tempa oteplování v různých oblastech. Dalším motivem práce je poté zobrazit, popsat a zdůvodnit rozdíly v hodnotách teplotních trendů mezi třemi různými datovými zdroji: staniční databází ECA&D, datovým souborem v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a reanalýzou ERA-40. I přes mírné rozdíly v dlouhodobém vývoji maximální a minimální teploty je vzhledem k lepší přehlednosti popisována převážně změna průměrné přízemní teploty vzduchu. V první části práce je shrnuta odborná literatura zabývající se nejen oteplováním v Evropě, ale i vhodností jednotlivých druhů datových zdrojů pro určování teplotních trendů. Většina odborných článků na evropské úrovni popisuje dlouhodobou změnu teploty pouze na základě jednoho datového zdroje, a neanalyzuje tak rozdíly v teplotních trendech mezi jednotlivými databázemi. Tato diplomová práce by tedy měla přinést nové či podrobnější poznatky o těchto rozdílech společně s jejich zdůvodněním. Pro analýzu jsem využil data z 92 klimatických stanic...
|
|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Dlouhodobé změny početnosti a distribuce ptačích druhů v České republice
Gebauer Fialová, Adéla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Práce se zabývá srovnáním dosavadních změn rozšíření a početnosti ptačích populací na území České republiky na základě publikovaných výsledků Mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973-77, 1985-89 a 2001-03. Celkem 197 nejhojnějších druhů bylo charakterizováno podle hojnosti výskytu v ČR, velikosti hnízdní populace v ČR a v Evropě, populačních trendů v Evropě, tělesné velikosti, migračních strategií, ochranného statutu v České republice a v Evropě, taxonomického zařazení, potravní preference, ekologických nároků a biogeografického původu. Distribuce ptačích druhů v České republice vzrůstala u většiny druhů. Početnost ptačích druhů na našem území vzrostla u téměř poloviny druhů. Rozšiřovaly se především druhy vzácné, druhy přibývající v Evropě, druhy chráněné (jak v ČR tak mezinárodně) a rybožravé druhy vázané na mokřadní biotopy. Naopak pokles distribuce byl zaznamenán u druhů obecně rozšířených, nechráněných a dále u druhů vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu a mokřadní biotopy. Pokles distribuce byl prokázán i u druhů s arktickým typem rozšíření. Změny distribuce (podíl obsazených čtverců a podíl čtverců s prokázaným hnízděním) a změny početnosti byly vzájemně silně korelované.
|
host ::
RSS.